Návrat po stopách mise UNPROFOR – spanilá jízda bývalých příslušníků do Chorvatska
Některá místa se člověku navždy zapíší do paměti. Místa, kde sloužil, kde prožil náročné chvíle, poznal své přátele a také místa, na která se nikdy nezapomíná.
Právě takový byl návrat skupiny bývalých příslušníků zahraničních misí do Chorvatska, kam se ve dnech 11. a 12. září 2026 vydali na spanilou jízdu po místech spojených s jejich působením v bývalé Jugoslávii.
Součástí výpravy byl také velitel 1. čs. praporu UNPROFOR brigádní generál Karel Blahna. Pro účastníky nešlo pouze o cestu do míst, která znají ze své vojenské služby. Byl to především návrat ke vzpomínkám, k přátelům a k historii, kterou sami pomáhali vytvářet.
Cesta do míst, kde sloužili
Po společném setkání na brněnské Riviéře, kterého se někteří účastníci ještě před cestou zúčastnili, vyrazila skupina v ranních hodinách 11. září 2026 několika vozidly směrem do Chorvatska.
Po příjezdu se účastníci ubytovali v obci Korenica, která se stala výchozím místem pro následující den.
Udbina – vzpomínka na Václava Martinka
V sobotu 12. září se skupina vydala do Udbiny, kde uctila památku Václava Martinka.
Součástí návštěvy bylo také setkání se starostou obce Udbina při příležitosti Dne chorvatských mučedníků. Setkání bylo příležitostí nejen k připomenutí historie tohoto kraje, ale také k navázání a udržování vztahů mezi lidmi, které spojuje společná minulost a vzpomínky na období působení zahraničních misí.
Památník operace Oluja v Ljubovu
Další cesta vedla k památníku operace Oluja v Ljubovu. Zde se účastníci zastavili, aby uctili památku vojáků, kteří zemřeli během svého působení v misi UNPROFOR.
Vzpomínka na ty, kteří se ze zahraniční mise již nevrátili, patří k nejdůležitějším okamžikům podobných návratů. Je připomínkou toho, že za každou vojenskou misí stojí konkrétní lidé, jejich osudy a rodiny.
Podlapača – setkání s místními obyvateli
Z Ljubova pokračovala cesta do Podlapače, kde se skupina setkala s místními obyvateli.
Právě osobní setkávání je jedním z důležitých rozměrů návratů veteránů do míst jejich někdejšího působení. Po letech se zde znovu setkávají lidé, kteří mají společnou zkušenost, ať už z pohledu vojáků, nebo místních obyvatel.
Čas na odpočinek a přátelství
Po vzpomínkovém a společenském programu se účastníci přesunuli k Jadranskému moři, kde měli možnost odpočinout si, načerpat nové síly a strávit společný čas.
Celá cesta byla nejen připomínkou služby v zahraniční misi, ale také setkáním přátel, které spojily společné zkušenosti z působení v bývalé Jugoslávii.
Pro veterány jsou návraty na tato místa důležité. Připomínají jejich vlastní službu, kamarády, kteří stáli po jejich boku, i ty, kteří se již domů nevrátili. Zároveň ukazují, že přátelství vzniklá během služby mohou přetrvat dlouhá desetiletí.
Na místa, kde člověk sloužil, se člověk nevrací jen kvůli minulosti. Vrací se také kvůli lidem, vzpomínkám a přátelství, která čas nedokázal narušit.
Bohužel nás při psaní tohoto článku zastihla zpráva, která velice bolí. Dotlouklo srdce generála. Dotlouklo srdce velitele. Srdce veteránské komunity.
