10. Mezinárodní setkání modrých baretů a válečných veteránů Brno 2018 – Mezinárodní konference k bezpečnosti na téma „Legitimita demokracie.“
V pátek 7. září 2018 pořádal spolek Československý legionář-SPIA Czech, z. s. ve spolupráci s Komunitním centrem pro válečné veterány, které je součástí VN Brno, konferenci k bezpečnosti v rámci 10. Mezinárodního setkání válečných veteránů, příslušníků jednotek OSN, modrých baretů. Akce se konala pod záštitou ministra obrany a primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála. Účastníky přivítali předseda spolku Československý legionář Ing. Karel Černoch, prezident AISP – SPIA pro Českou republiku a Laurent Attar Bayrou – prezident AISP – SPIA – Světové asociace modrých baretů z Francie.
Výroční konference na téma Legitimita demokracie byla zahájena přinesením státní vlajky a symboliky legionářů. Po úvodních tónech státní hymny a přivítání hostů následoval projev předsedy spolku a prezidenta AISP – SPIA pro ČR Ing. Karla Černocha, který zmínil 100. výročí vzniku ČSR i složitá období na cestě našeho národa ke svobodě. Hodnoty předávané předky dalším generacím byly v minulosti mnohokrát ohroženy. Dnes éře euronormalizace vidíme opět omezování svobody, zpochybňování generačního dědictví i všudypřítomné usměrňování. Vidíme sobectví, mocenské zájmy a pohrdání výsledky dosaženými za cenu nemalých obětí. Zatímco naši předkové si osvojili základní pravidla přežití a nabyté hodnoty v těžkých obdobích nesvobody hájili, my užíváme, často bouráme. Předseda spolku položil důraz na lidskost, odpovědnost a osobní statečnost, které především vedly ke svobodě a utvářely důstojný prostor pro další generaci. Položil otázku, zda jsme si tohoto odkazu vědomi a dokážeme mu dostát.
V dalším příspěvku vystoupil Laurent Attar Bayrou – prezident AISP – SPIA – Světové asociace modrých baretů z Francie. Připomněl okolnosti 10. výročí mezinárodních setkání modrých baretů i 70. výročí působení mírových jednotek OSN ve světě. Vznik první mírové operace OSN: Organizace pro dohled nad příměřím na Blízkém východě schválila Rada bezpečnosti 28. května 1948. V jednotkách pod modrou vlajkou dosud sloužilo více než milion žen a mužů, kteří zachránili bezpočet životů. Tisíce z nich zaplatili svým životem, další slouží v současných 14 mírových operacích, které se zasazují o stabilizaci míru. Prezident poděkoval za pozvání a zdůraznil hodnoty spolupráce a přátelství.
Na slova prezidenta AISP – SPIA navázala náměstkyně pro řízení sekce právní Ministerstva obrany Alena Netolická zastupující ministra obrany Lubomíra Metnara. Vyzdvihla 100. výročí vzniku ČSR i další mezníky v boji za svobodu v letech 1938, 1948 a 1968. Zdůraznila působení demokratických zemí a jejich idejí na procesy budování demokracie a svobody. S tím souvisí i působení zahraničních misí a jejich role při udržování míru a stabilizaci ohrožených zemí. Tato morální autorita sehrála a dodnes sehrává pozitivní roli v mnoha zemích světa. Úroveň výcviku, samostatnosti i odhodlání ke službě zasluhuje respekt a podporu. Podíl příslušníků naší armády na zahraničních misích není zanedbatelný a přináší našim vojákům mezinárodní uznání. Závěrem zazněla připomínka obětí českých příslušníků a poděkování za pevné profesní i občanské postoje.
Ředitel sekce rozvoje a plánování schopností Ministerstva obrany brig. generál Jaromír Alan se zaměřil na působení armády v řadě operací (Pouštní štít, Pouštní bouře, Oluja aj.) včetně práce uznávané protichemické jednotky. Období, kdy se naše jednotky zapojily do spolupráce se západními zeměmi, přineslo příslušníkům armády cenné zkušenosti. Vojáci mohli navázat nejen na vlastní tradice utvářené v zahraničním odboji 1. sv. války, v období okupace i během boje na západní i východní frontě, ale také na hodnoty budované v západním světě. Profesionalizace ozbrojených sil ale přinesla i negativní jevy v podobě ztráty přímého kontaktu veřejnosti a armády. Proto vznikl projekt Příprava občanů k obraně státu (POKOS) s cílem přinést informace o ozbrojených silách, operacích, úkolech a přispět k popularizaci ozbrojených sil a zlepšení jejich pozice.
V dopoledním bloku vystoupil poslanec a člen Podvýboru pro válečné veterány Jaroslav Foldyna. Zabýval se postavením válečných veteránů a jejich významem v různých etapách historie. Váleční veteráni byli v minulosti oceňováni vládnoucími elitami i obyčejnými lidmi. V období 1. sv. války bojovali na straně rakousko – uherské i v čs. legiích. První vláda přesto prokazovala všem tutéž úctu a poskytovala různé výhody. Všichni se také mohli stát součástí nové československé armády. Veteráni byli chápáni jako lidé, kteří prokázali odvahu, přinesli oběti a dostáli své povinnosti. Jejich rozdělení zavinily mocenské zájmy a než nepřátelství je na místě odpuštění a pohled do budoucna. Odpuštění neznamená ztrátu paměti a zkušenosti veteránů mají hodnotu pro budoucnost. Na politické sféře ale bude nutné zodpovědné rozhodování kam a s jakými cíli jít, kde bojovat a kde přinášet oběti.
Kapitán Pavel Stehlík z VHÚ Praha seznámil hosty s historií ústavu, jeho současnou rolí i náplní práce. V roce 1919 byl při MNO zřízen Památník odboje, který působil jako poradní sbor při soustřeďování různých památek na čs. odboj. S nárůstem památek přestávala organizační struktura vyhovovat. Proto došlo k přeměně poradního sboru na oddělení MNO a poté na Archiv legií. Kpt. Stehlík popsal další organizační proměny ústavu a pohovořil o jeho současné roli. Cílem je shromažďovat písemné materiály, dále o ně pečovat, zkoumat obsah, zpracovávat, vydávat publikace, prezentovat se ve sdělovacích prostředcích. Věnoval se také shromažďování materiálů v době nasazení s tím, že každá jednotka má i dnes svého historika, který zaznamenává její působení. Podrobně popsal náplň práce jednotlivých oddělení VHU s cílem uchovávat informace a předávat poselství dalším generacím.
Plukovník Jindřich Sitta zvolil téma Začátek novodobého veteránského hnutí. Hovořil o počátcích hnutí v podobě sdružení založeného v roce 1993 po návratu vojáků z Perského zálivu. I když funguje dodnes, má zakonzervované vedení a nemá viditelnější podporu veřejnosti. Následoval podrobný přehled organizací, jakými jsou například ČSBS, ČSOL, Československý legionář – SPIA, Společnost Ludvíka Svobody, Centrum pomoci vojáků v tísni, Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, Klub výsadkových veteránů aj. Popsal situaci v jiných zemích /Velká Británie/, kde je jednotné veteránské hnutí i větší respekt a podpora veřejnosti. Malé organizace s regionální působností sice mají význam a zasluhují podporu, cílem ale bude založení Unie sdružující a podporující součinnost a spolupráci subjektů. Přípravné práce byly zahájeny a některé organizace již projevily zájem o spolupráci.
Ve druhé části konference vystoupil Laurent Attar Bayrou a představil projekt Soldiers of Piece International Association – program mladých obránců míru jako vzdělávací program aplikovatelný ve všech zemích. Zahrnuje řadu aktivit s cílem přinést informace i lepší pochopení mírových operací veřejnosti. Zabývá se otázkami míru, bezpečnosti a humanismu a využívá kombinace pedagogiky a občanského ducha. Přizpůsobuje se školní výuce a obsahuje tematicky zaměřené celky i fakultativní aktivity k prohloubení analyzovaných oblastí, například soutěže v poezii, publikaci článků v tisku či výměny zájemců. Součástí je mírový balíček, který obsahuje pas, legitimaci, odznaky a medaile pro jednotlivé země tak, aby mohli být mladí lidé hrdí na svoji práci v oblasti budování míru.
Tibor Albert /Belgie/ představil velmi emotivní prezentaci se zaměřením na válečné oběti, vojenské hřbitovy a památníky na území Belgie. Hroby vojáků jsou sponzorovány a každé výročí provází akce k uctění památky obětí války. Na jednom z největších památníků jsou vytesána jména padlých v počtu desítek tisíc. Zmínil i vesnici Passendale v provincii Západní Flandry poblíž města Ypres, která se nachází na kopci, který odděluje mokřady Yser a Leie, místo známé jako bojiště. Památníky z 1. i 2. světové války navštěvují nejen Belgičané, ale také lidé z celého světa, příbuzní, potomci, rodinní přátelé. Cílem této snahy je přiblížit zejména mladé generaci důsledky války a cenu získané svobody. V městečku Waterloo se v posledním roce konalo 473 připomínkových akcí ve spolupráci s dalšími veteránskými organizacemi, kterých se účastnily tisíce lidí.
Na belgického kolegu navázal plk. Pavol Marko s informacemi o Unii vojnových veteránov Slovenskej republiky. Unie byla založena v roce 1999 jako občanské sdružení se sídlem v Seredi. V roce 2011 vstoupily v platnost změny navržené v předchozím roce a Unie začala používat název ÚVV SR. V roce 2011 podepsala v Ženevě dohodu s Mezinárodní asociací příslušníků mírových sil OSN a stala se tak členem této mezinárodní organizace. Plk. Marko popsal Koncepci péče o válečné veterány spočívající v pomoci válečným veteránům na poli zdravotním i sociálním. Věnoval se také konkrétním činnosti jednotlivých klubů v Trnavě, Žilině, Michalovcích a na dalších místech SR, jako jsou každoroční konference, besedy o misích, sportovní aktivity, střelecké soutěže, vzpomínkové akce či účasti na mezinárodních setkáních.
Zástupce z Polské republiky Andrzej Adamowicz komentoval účast v zahraničních misích v historii své země i současné spíše symbolické zapojení. Důvodem stažení řady kontingentů je převládající názor současného polského vedení o finanční náročnosti této služby. Popsal také problematický zákon vztahující se k veteránům, do kterého zdaleka nebyly zahrnuty všechny návrhy a připomínky sdružení veteránů. Přes tyto problémy fungují čtyři hlavní organizace, další sdružení a nadace, které spolupracují a snaží se o zlepšení pozice veteránů v Polské republice. Na příspěvek polského kolegy navázal plk. v. v. Richard Wozniak, který přinesl ohlédnutí za spoluprací veteránských organizací Polska, Maďarska a České republiky. Zmínil i společná jednání ve Washingtonu ve složitém období přistupování k NATO a následná setkání a spolupráci v období svobody.
Plk. Eduard Stehlík, historik a spisovatel, ředitel Odboru pro válečné veterány MO se věnoval obsahu činnosti svého odboru. Ten se zabývá péčí o válečné veterány, válečné hroby, činností spolků, vydáváním osvědčení, rozdělováním dotací apod. V současné době má ČR cca 438 veteránů z 2. světové války, 14 129 veteránů novodobých a 88 veteránů třetího odboje. Finanční prostředky věnované této oblasti jsou ve srovnání s jinými zeměmi nedostatečné. Mezi jinými zmínil Koreu jako pozitivní příklad péče o válečné veterány. Představil hlavní cíle v oblasti sociální, zdravotní, psychologické, mediální a propagační. Odbor pro válečné veterány ale vykazuje nedostatky v oblasti evidence, statistiky i personálního obsazení. Vyžaduje organizační i četné legislativní změny.
V odpoledním politickém bloku vystoupil poslanec, místopředseda Zahraničního výboru a člen Výboru pro evropské záležitosti Mgr. Jiří Kobza. V příspěvku Význam identity a národní existence připomněl 100. výročí vzniku samostatného Československa, vlastenectví a odhodlání těch, kteří stáli u jeho zrodu. Vysvětlil význam identity jako vztahu ke společnému území, historii a jazyku. Potvrzení této soudržnosti rozhoduje o přežití v kritických okamžicích historie. Dnes jsme svědky bagatelizace identity, snahy o odstranění národního státu a vnucování jakéhosi umělého euroregionu. Turbulentní doba přináší islamizaci, podporu nelegální migraci a útoky na tradiční hodnoty. Pokud chceme přežít, musíme dostát odkazu našich předků, přihlásit se k identitě, hlídat svoji svébytnost a svéprávnost.
Poslanec Václav Klaus ml. v příspěvku na téma Migrace jako hrozba ohrožení demokracie popsal národ jako skupinu, jíž spojuje historie, tradice a kultura. Stát musí být definován hranicí, kde není stát, hranice, tam nemůže být ani demokracie. Teorie multikulturalismu, podpora masové migrace a snaha ji zlegalizovat přináší rozvrat společnosti. Římská civilizace se nezhroutila pod náporem moci vnější, ale díky vnitřní slabosti. Její náboženství ztratilo na přesvědčivosti, vojenská moc kolabovala a v čele stály loutky vojenských velitelů. V. Klaus ml. zmínil nadcházející výročí bitvy u Vídně 12. září 1683, kde se proslavil polský král Jan III. Sobieski, který rozdrtil podstatně silnější turecká vojska a zastavil turecký postup do Evropy. Pomník slavnému vojevůdci však dle posledního rozhodnutí komise ve Vídni nebude odhalen. Toto alarmující rozhodnutí potvrdili v diskusi i hosté z Rakouska s tím, že hrozbou není migrace jednotlivců, ale masová migrace z jiných kulturních a civilizačních okruhů.
Jakub Fučík z Centra vojenských a bezpečnostních studií v příspěvku Legalita a legitimita popsal základní rozdíly v obsahu těchto pojmů. Legální jednání je takové jednání, které je v souladu s právními normami, se zněním zákona a dodržováním stanoveného legislativního procesu. Zatímco legitimní jednání je takové jednání, kde je v souladu se smyslem zákona a s tím, co společnost považuje za správné. Legalita a legitimita se ve svém vývoji doplňují a navzájem ovlivňují. Autor příspěvku uvedl konkrétní příklady toho, co je legální a legitimní, nelegální a nelegitimní, ale také příklady legality versus legitimity, tedy toho, co je legální a nelegitimní, případně nelegální a legitimní. V čase můžeme vidět citelnou proměnu těchto dvou pojmů, neboť společnost tyto procesy stále průběžně ovlivňuje.
Poslanec Jan Skopeček, místopředseda Rozpočtového výboru a člen Výboru pro evropské záležitosti v příspěvku Rizika sjednocené Evropy hovořil o současné liberální demokracii, která přináší rizika nerozlišováním migrace individuální a masové. Tím vytváří jeden z největších problémů a namísto jeho řešení migraci dále poptává a nelegální se snaží proměnit v legální. Jedná se o vysněný cíl určitých elit spočívající v likvidaci národních států, rozmělnění identity a vytvoření nového superstátu. Počet cizinců se také u nás zvyšuje, nejsme schopni se bránit, dochází k prohlubování demokratického deficitu. Vyostřuje se i rozdíl v pohledech na zahraniční politiku v západní a východní sféře Evropy. Na dotaz týkající se kolonizace a ovlivnění západních zemí událostmi s ní spojenými odpověděl J. Skopeček s tím, že namísto přijímání uprchlíků a jejich bezbřehé podpory je třeba stavět na přímé podpoře v postižených regionech a zejména ekonomické spolupráci.
Politický blok uzavřel poslanec a předseda Výboru pro bezpečnost Radek Koten příspěvkem Prosazování národních zájmů v EU. Žijeme v době zásadního politického střetu mezi zastánci globální integrace a obhájci suverenity a práva národů. Příkladem tohoto střetu je krize kolem imigrační politiky EU. Podoba evropské integrace vzešla z Lisabonské smlouvy a znamenala zásadní změnu pravidel. Proces ratifikace Lisabonské smlouvy byl doprovázen ignorováním demokracie a porušením základních demokratických principů. Ignorování výsledků referend, potlačování národních zájmů a migrační krize logicky povede k vyhrocení násilí. Pokud chceme udržet mír a stabilitu v Evropě, musí dojít k zásadní změně podoby evropské integrace. Změna je nezbytná pro udržení našeho pojetí svobody a demokracie. Příležitostí budou mimo jiné i volby do Evropského parlamentu. Spolupráci v Evropě musí řídit zájmy evropských národů a nikoliv ideologické projekty neomarxistických internacionalistů.
