V odpověď na některé dotazy, které padly k uctění památky válečných veteránů. Najdete jistě celou řadu hodnocení, kdo toho udělal a dělá nejvíce. Otázkou je, proč se někteří tak snaží zviditelnit apod. K tomu se ale vyjdřovat nebudu. Pár slov k akci, akcím v Brně.
V Brně proběhly v naší režii aktivity takto, jak je uvedeno výše, níže v dalších článcích zde na našem spolkovém webu, ve spolupráci s KCVV, spolky, veterány, dalšími subjekty.
Na Moraváku jsme nebyli. Na Moravském náměstí. Proč?
Hlavně díky nenalezení společné řeči a cesty, díky neshodě se spoluorganizátorem akce na Moravském náměstí, jde o akci zatloukání křížů, prostě jsme se na této akci odmítli dále podílet, podpořit ji. Pro nás přestala být akce válečných veteránů, třebaže to může být jejich připomínka. Takto jsme to jednoduše necítili a necítíme. Byla, už prostě není, zatím určitě ne. Jsme jednak povinni ctít světově uznávanou formu piety včetně data a času, nevadí nám neděle a uctít památku padlých a obětí v neděli, oni obětovali více. Rovněž, máme svoji cestu a svoje plány, představu, která se nezakládá na názoru jednotlivce nebo jen pár lidí. Je na druhých, zda půjdou s námi nebo proti nám. My se snažíme najít společnou cestu a konsenzus více subjektů, kteří mají zájem potlačit vlastní ego, důkazem jsou akce právě po celou dobu oslav 11 listopadu nejen na KCVV, ale i na dalších místech, které jsme podpořili.
Samozřejmě každý si může organizovat svoje vzpomínkové akce, je to jen dobře, protože je stále symbol vlčího máku neznámým pojmeme v širším slova smyslu.
Nicméně, první neděle k 11. 11., 11. hodin, 11 min. je dáno. Letos to vyšlo jasně. Podíleli jsme se sice na křížích od jejich vzniku, právě abychom zabránili roztříštěnosti v oslavách, stylu oslav atd., ale asertivně jsme změnili názor. Z mnoha důvodů a mj. také, že se organizátor záboru cítil byl povolanější, než veteráni, vzal si akci jen za svoji, vzal si do hlavy, že on je strůjcem, je to jen jeho nápad, bez respektu, že v roce 2016 proběhla ujednání, kde jsme se jednak seznamovali, druhak, kdo, co jak apod., kdy jsme měli již tehdy volit vlastní samostatnou cestu nebo “naším” stylem – spolupracovat, bez oheldu na další níže uvedené.
Měli jsme totiž v plánu podobnou akci, po zkušenostech z roku 2015 a Anglie, kterou měli i oni, zopakuji, asi jsme měli jít již tehdy vlastní cestou, nechtěli jsme tříštit síly, byla to chyba, omyl. V daném roce jsme se ještě dohodli, že se spojíme a nebudeme dělat akce dvě. Komorní, ale chytlo se. Po roce 2016, 2017, velmi úspěšném roce 2018, 100. výročí vzniku rep., kdy jsme MY zaplnili Moravské náměstí lidmi, balonem, stánky, dali dohromady historická ležení a ost., plnili dohody, jsme již společnou řeč v roce 2019 prostě nenašli. Bylo nám oznámeno, že byl dokonce účelově založen spolek, který bude organizovat tyto akce, další, nevíme podrobnosti, ani se po nich nebudeme pídit, držíme palce – všem, ale neslyšeli jsme o žádných dalších aktivitách ve vztahu k veteránům apod. Bohužel se v roce 2019 přidala Univerzita obrany, která velmi snadno vyšle své zástupce v pracovní den, horší už to je v neděli :-), ta si žije ve své bublině a “vševojskově” nepracuje, nekooperuje, ale to je samostatná kapitola, nepřekročí svoje klišé. Bohužel to neumí více subjektů, protože každý hlavně hledí na opodstatnění si své pozice, cítí se napaden, pokud to není jeho nápad atd. Ale nebuďme stejní :-). Navíc, My jsme váleční veteráni! Každý rok děláme spoustu akcí, kdy jedna z tisíce prostě bude jinak a uvidíme, jaký bude další vývoj.
Připravte se na řádné oslavy v roce 2020! Anglie bude, bude Brno, budou další akce k tomuto “našemu” výročí. Ke spolupráci je zván každý, ale jen ten, kdo se umí dělit, obětovat své pro komunitu vv a pro skutečnou hodnotu bez vlastních politických ambicí a bez očekávání zásluh, ten, který umí obětovat vlastní zájmy a postavit zájmy komunity nad ně. Proč? Protože jen tak lze docílit vyšších met, udělat akce podobného typu s tisíci účastníky.