V listopadu podnikli naši členové letecky (na svoje náklady) a částečně za podpory partnerů spolku, cestu na Ukrajinu. Během své návštěvy navštívili několik míst a samozřejmě jednali se zástupci veteránských spolků vč. SPIA.
Po našem příletu do hlavního města Ukrajiny Kyjeva nás čekali na letišti naši přátelé ze SPIA -UA. Spolu s nimi jsme odjeli do sídla veteránů, kde nás přijal pan generál, předseda celoukrajinské asociace spolků válečných veteránů. Představil nám jejich organizaci a jejich akce, které dělají. Poté nás pan generál pozval na pozdní oběd, u kterého jsme pokračovali v debatě. Padlo i několik veselých vzpomínek na službu.
Poté jsme se přesunuli do areálu učnovské školy, kde jsme se ubytovali na internátu. V prostorách školy probíhalo školení spolku v brané výchově. Seznámili jsme se s dalšími veterány, se kterými jsme poseděli u skleničky vodky a skvělého ukrajinského jídla. Večer probíhal v debatě o všem, hlavně o naší práci pro veterány a o předání odkazu mládeži.
Druhý den po příletu, 30. 11. 2019, uvádíme v jiném článku, jsme spolu s ukrajinskými veterány uctili na Ministerstvu obrany kolegy, kteří padli za Ukrajinu v
misích OSN a operacích ATO. Poté jsme se rozloučili s kolegy z Kyjeva a vydali jsme se na 280 km cestu do města Kremenčuk.
Po cestě jsme navštívili muzeum věnované veteránům, kteří se učastnili, za doby SSSR, operací v Afganistánu a jiných jako např. Vietnam, Korea, ale i ČSSR v roce 68 a v Maďarsku v roce 1956 a dalších jiných, kam své vojáky Sovětský svaz posílal.
Rovněž jsme se zastavili v partnerském městě, kde jsme předali ceny dětem na sportovním dni, pořádaným našim spřáteleným spolkem, kde se nám věnoval i pan starosta města, který nás pozval na vynikající šašlik a přátelské posezení. Do města Kremenčuk jsme přijeli v pozdních nočních hodinách.
V Kremenčuku jsme navštívili příkladné místo péče o veterány. Kremenčuská oblastní nemocnice pro válečné veterány, kde nás přijal její ředitel, který nás nemocnicí provedl a objasnil důvod jejího vzniku a fungování, byla tím místem. Procházeli jsme jak lůžkovou část, tak i oddělení denní péče o veterány, kteří přijedou z oblastí postižených konfliktem. V mnoha ohledech se dá říci, že Ukrajinu podceňujeme.
Pak již cesta domů. Děkujeme našim ukrajinským přátelům za vřelé přijetí, jako ostatně vždy. Mj. jsme se i díky jim objevili v ukrajinské televizi.