Komunitní činnost, komunitní a pospolité fungování je základem, proč se lidé stejných vizí, zájmů, ev. problémů aj. spolčují. Proč a jak se definuje sociální skupina ta či ona je snad všem jasné. Mnohdy stačí jeden „společný“ zájem, tím může být zájem sám. Jde o spojení individuálního zájmu s tím komunitním, jejich sladění.
Spolčování a tím i sebekomunitní péče je trvalá, nedá se přerušit, nelze ji „ukončit“ apod. Vzájemný kontakt, vzájemná pomoc, pomoc viz i špitál, Jsme v tom společně, problémy a další nevymizí, naopak, může dojít k nárůstu negativních jevů. Při absenci sociálního kontaktu, přímého kontaktu, dojde k nárůstu nových pozitivních jevů a nových i negativních dopadů a následků. Náš spolek aktivity ani kontakty mezi členy a s vedením spolku nepřerušil. Nepřerušil je ve vztahu ke svým členům, nepřerušil je ve vztahu k dalším organizacím a institucím, ani v rámci AISP-SPIA.
Mnozí a mnohé však ano. To je již každého věc. Náš spolek našel další formy k realizaci spolkových aktivit, dalších činností a fungování jinými kanály k naplnění svých stanov, ba nad standard. Kontaktovali jsme naše „zkušenější“ členy a další veterány, i osobně, poskytli jim pomoc, roušky, respirátory, organizovali jejich očkování atd. Vydali jsme společně s „Volyňáky“ knihu o M. Ljalkové a V. Biněvské, našich odstřelovačkách, zprovoznili jsme transparentní účet, realizovali jsme tři profesní školení, spolkovou zabijačku, účastnili jsme se pietních aktů i akcí dalších subjektů, setkání veteránů, navrátili jsme se na vodu a na tatami, nezanedbali jsme přípravu na další akce, branné dny apod., doplnili sortiment do našeho eshopu Combatante aj.
Vesměs jde o hledání výmluv, důvodů, proč něco nejde nebo není, či o reálný čin, přístup konat.
My jsme dostáli v náročném období našeho motta „Acta non verba„.
Děkuji! Děkuji všem za aktivitu, úsilí, které vynaložili.