Den uniformovaných sborů, povodňová verze

DUS, neboli „Den uniformovaných sborů“, tradiční to akce pořádaná městem Kroměříž, Technickým muzeem Brno, a skupinou historického šermu Biskupští manové z Kroměříže, konaná už řadu let vždy v první říjnovou sobotu na letišti právě v Kroměříži. V tomto roce tedy přesně 5.10.2024. Akce značného rozsahu, zahrnující vojenská i záchranářská vozidla, automobilové veterány, těžkou techniku, bezpočet účastníků z všelijakých spolků, letadla, stánky s občerstvením, autobusy i vlaky pro dopravu návštěvníků, prostě i za všeobecně pohodové situace dosti organizačně náročná záležitost.

Letos ovšem bylo pro organizátory všechno jinak, než pohodově. Přes veškeré naděje a doufání se plocha letiště a přilehlého pole ukázaly být vhodné jen pro možnou ukázku boje v rasputici, proslulém to bahně před Moskvou, se kterým se poměrně neúspěšně před lety potýkal i wehrmacht. Takže bylo nutno všechno narychlo přesunout na beton kroměřížského výstaviště do podstatně jiného a hlavně mnohem menšího prostoru. Noční můra se zhmotnila a nastoupil improvizační majstrštyk, jehož všechny nuance si netroufám postihnout a proto se nadále omezím jen na popis očima pouhého účastníka.

Tedy střih.

Předpověď počasí na danou sobotu nebyla nijak příznivá, nicméně na takové akci jsem prostě nemohl chybět. Inu vyrazil jsem už v pátek, večer totiž byla v plánu ještě dobová tancovačka představující značné lákadlo. Navíc jsem byl vybaven také zcela dobovým žigulíkem v barvách VB, tedy Veřejné bezpečnosti z doby více či méně nadšeného budování socialismu. Už to byl sám o sobě zajímavý retro zážitek, protože na řízení takového vozu jsem si už poněkud odvykl. Cestou jsem naložil ještě kamarádku a jeli jsme. A píchli jsme, kolo měnili, pumpičkou pumpovali, na pumpě dofukovali, kafe si koupili, roztlačit se nechali (neb zahřátý žigul nestartoval), no a nakonec se úspěšně dostavili do Kroměříže.

Na místě děje jsme pak byli zbaveni vozidla, přesazeni na korbu vejtřasky (Praga V3S, všichni vědí, že) a po přiměřeném nádherném vítacím rituálu u místních nadšenců kdesi v lesích dopraveni do ubikačně-tanečního zařízení, kde jsme jednu noc bydleli i tančili. Dobová tancovačka se totiž nadmíru vyvedla, aspoň z mého pohledu. Kdo nebyl, prohloupil.

V sobotu ráno po nedlouhém pěším přesunu jsme výstaviště našli už v plném ruchu. Najížděla technika, rostly stánky, organizátoři pobíhali, neustálé změny a úpravy všeho a čehokoliv za pochodu se děly, zkrátka radost pohledět na ten zvládaný chaos, ze kterého se vyvrcholení příprav v podobě úspěšné akce rodilo. Ze zmatku se ve správný čas vynořila i hlavní část výpravy spolku Československý legionář, již tradičního to účastníka, i s potřebným materiálem a bylo možno rozvinout stanoviště, v praxi tedy vybojovat potřebný počet stolů a lavic a postavit stan. A samozřejmě následně po rozmístění všech propagačních a prodejních artiklů si dát zaslouženou ranní kávu.

No a potom už šlo všechno jako na drátku. Organizátoři by tedy asi souhlasili s jistými výhradami, ale z pohledu účastníka i návštěvníka všechno klapalo skvěle. Ukázka stíhala ukázku, záchranáři, policie, armáda, psi, koně, vozidla…, občerstvení všeho druhu jela naplno, hudba hrála, rozhodně bylo na všech stranách nač se dívat. Dokonce bylo pro dětské návštěvníky k dispozici i letiště se šlapacími letadly. Jedinečná pak byla výstava iniciovaná spolkem Československý legionář o vzniku, vývoji a historii veleznámého československého obrněného transportéru OT-64 spojená i se soutěží o nejhezčí model. Na panelech se zájemci dozvěděli spoustu podrobností a hned vedle si mohli prohlédnout i nádherný exemplář in natura zvenku i zevnitř.

Krátce, navzdory opravdu komplikovaným podmínkám organizátoři i účastníci dokázali nemožné. Přesunuli na poslední chvíli celou obrovskou akci někam jinam, do malého prostoru vtěsnali, co se dalo, upravili program, udrželi nadšení a úsměvy, ochotně vysvětlovali a odpovídali, prostě vskutku předvedli organizační majstrštyk. Nezbývá než se těšit na další ročník. Po takové zkušenosti to za optimálních podmínek bude zcela jistě zase kvalitativně o ligu lepší než v minulosti, pokud to tedy ještě lze. Takže si pište – sobota 4.10.2025, Den uniformovaných sborů, letiště Kroměříž. A Československý legionář tam bude také, přijďte. Na shledanou!