Je neděle ráno, desátého listopadu 2024.
Odstavuji vozidlo poblíž parku a volným krokem se blížím k místu děje. Herdek, není zrovna příjemno, sluníčko nevidět, jaksi sychravo až vlezlo. A to cestou do Brna bylo krásně, až na příjezdu to bylo jak klesání do temného údolí. Zatrolená inverze.
Hleďme, pomalu začíná být rušno. Zatím tedy jen v podobě osob dvou hlavních organizátorů, ale aspoň něco. „Nazdar chlapi, kde je čeho víc?“ vznáším dotaz. „Vejtřeska je na cestě, pokud ji nastartovali, zbytek se snad také blíží.“ A vskutku, než stačím zjistit, jestli stánek s kafem u blízké zastávky MHD už funguje, slyším nezaměnitelný zvuk veterána a Praga V3S je tu. Stoly a lavičky pro stánky, podstavce a panely výstavy, jakési další bedny s čímsi… Všechno rozmístit, postavit stany, vyložit materiál z dodávky. Mezitím přijíždí další technika a účastníci, mezi jinými i hvězda zmíněné výstavy – obrněný transportér OT-64.
Proč to všechno? Dne 11.11. v 11.00 hodin před lety totiž oficiálně skončila 1. světová válka. Symbolem této události a zároveň symbolem válečných veteránů jakéhokoliv ozbrojeného konfliktu je květ vlčího máku, který se touto dobou objevuje už i u nás téměř všude. Samozřejmě byl k dostání v různých verzích i na uvedené akci v sadech Národních odboje v Brně, tedy v parku „u Šelepky“. Už po několikáté.
Vše je připraveno, postaveno, rozmístěno. Postupně přicházejí i návštěvníci a rozptylují se ke stánkům, případně k postavené technice. Pozornosti samozřejmě neujdou ani velké panely s informacemi o vývoji, výrobě a celkové historii OT-64, přičemž skvělý exemplář je k vidění „in natura“ hned vedle. V pravý čas dorážejí i VIP hosté v podobě představitelů armády i politické scény. A pak, přesně v 11.00 hodin, dochází k vrcholu akce.
U památníku se shromažďují účastníci a návštěvníci, přichází čestná stráž, připravené jsou věnce, dřevěné kříže s vlčím mákem, fotografové i technika. Během následujícího slavnostního pietního aktu přítomní představitelé pokládají věnce a kytice k pomníku. Poté má každý z přítomných možnost umístit kříž s vlčím mákem do vymezeného prostoru před památníkem. Kladívek se chápe kdekdo, děti, rodiče, vojáci, politici, a množství křížků utěšeně roste. Jeden by řekl happening a „hezká zahrádka“, pokud by to nebylo spojeno s jedním z nejtragičtějších období novodobé historie lidstva a právě s oběťmi a účastníky ozbrojených konfliktů. Takto je to důstojným vyjádřením vzpomínky a úcty.
Tato vzpomínka na oběti, hrdiny i neznámé účastníky mnohdy nesmyslných konfliktů a válek se opět důstojně vydařila. Dík za to patří organizátorům, účastníkům a především návštěvníkům, kteří neváhali přijít i v sychravém a studeném nedělním dopoledni, nejbližšímu k uvedenému dni 11.11., kdy se právě toto výročí tradičně připomíná. Za organizátory a účastníky všem tedy děkují:
– spolek Československý legionář-SPIA Czech, hlavní organizátor
– Asociace spolků válečných veteránů
– Biskupští manové z Kroměříže
– Branné oddíly ČR
– Combatante
– Klub policejní historie Brno
– Maršovští hraničáři
– Technické muzeum v Brně
– UNPROFOR
– Vojenská a civilní technika, z.s.
Ještě jednou díky všem. Určitě se sejdeme zase za rok.
Děkujeme.
