- Mezinárodní setkání válečných veteránů, modrých baretů Brno 2017 – Mezinárodní konference k bezpečnosti
V pátek 8. září pořádala organizace Československý legionář ve spolupráci s Komunitním centrem pro válečné veterány, které je součástí VN Brno, konferenci k bezpečnosti v rámci setkání válečných veteránů, příslušníků jednotek OSN, modrých baretů. Akce se konala pod záštitou ministra obrany Martina Stropnického, hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, primátora statutárního města Brna Petra Vokřála, starostky městské části Brno Královo Pole Karin Karasové a rektora Univerzity obrany Bohuslava Přikryla. Účastníky přivítali předseda spolku Československý legionář Ing. Karel Černoch, prezident AISP – SPIA pro Českou republiku a Laurent Attar Bayour – prezident AISP – SPIA – Světové asociace modrých baretů z Francie.
V dopoledním bloku vystoupil plk. v. z. Ing. Roman Kopřiva, který po mnoha vojenských velitelských pozicích, včetně misí, zakončil svoji kariéru na postu přidělence obrany ČR na Slovensku, kdy dnes pracuje jako odborný pracovník na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií, s tématem Charakteristiky současných protipovstaleckých operací (Afgánistán, Irák, Sýrie). Zabýval se výčtem dlouhodobých operací, předpoklady vzniku povstání, otázkami náboru povstalců, jejich strategií a hlavními principy operací. Zmínil společné atributy operací v Afgánistánu, Iráku a Sýrii a zdůraznil nutnost dlouhodobého působení, spolupráce médií a nevládních organizací. V diskusi vystoupil jeden z nejstarších veteránů plk. Antonín Malach s důrazem na příčiny a zejména cíle každé takové operace. Zásadní otázka nezní pouze jak, ale také proč a s jakým cílem.
Mgr. Richard Stojar PhD., zvolil téma Konflikt na Ukrajině – aktuální stav a perspektivy vývoje. Autor se věnoval konfliktu z pohledu státního i nestátního aktéra, z pohledu etnického i ekonomického, z pohledu různých zainteresovaných stran, tj. z pohledu Ukrajiny i Ruské federace. Pokračoval rekapitulací událostí až k současné fázi víceméně zamrzlého konfliktu. Ten se v posledním roce nevyznačuje žádnými prudkými výkyvy s tím, že zaznamenáváme pouze krátkodobé incidenty. Nejnovější iniciativa, která směřuje k rozmístění mírových jednotek, sice má souhlas obou stran, není ale dořešeno jejich konkrétní umístění. V diskusi se účastníci zabývali shodnými rysy obdobných konfliktů a vlivy cizího zpravodajství.
Plk. Petr Kovanda z Katedry vojenského umění Fakulty vojenského leadershipu představil prezentaci pod názvem O jednotkách civilně vojenské spolupráce. Popsal funkci CIMIC, spolupráci mezi vojenskými silami a civilní sférou. Srovnal podmínky v různých oblastech (Bosna a Hercegovina, Kosovo, Kuvajt, Irák, Afgánistán). Zmínil pomoc humanitární, v oblasti školství, zdravotnictví, projekty na obnovu infrastruktury aj. Přiblížil konkrétní podmínky i nedostatky v oblasti informací a vybavení. V diskusi reagoval poslanec B. Chalupa dotazem na zodpovědnost ve věci zastaralého vybavení a důrazem na rozlišení mezi humanitárními organizacemi s tím, že ne všechny sledují výhradně dobré cíle. Situace by podle předsedy Karla Černocha měla být pod drobnohledem daňového poplatníka.
V navazujícím bloku pokračoval plk. Jaroslav Hloušek informacemi o česko – makedonské spolupráci na makedonské hranici, kudy v roce 2015 procházela silná migrační vlna. Popsal hlavní body balkánské trasy z Asie i Afriky do Řecka, přes Srbsko a Maďarsko s konečným cílem v Německu. Vlna byla posílena vstřícným gestem Německa, které deklarovalo přijetí občanů Sýrie v důsledku války. V EU není jednotná azylová politika, státy střední a východní Evropy tak jednaly podle aktuální situace. V okamžiku instalace plotů Maďarskem na srbské a chorvatské hranici se problém kumuloval jižněji. Makedonie požádala o pomoc evropské státy a dostalo se jí reakce ze strany V4. V únoru 2016 uzavřela hranice pro všechny nelegálně příchozí bez výjimky. Plk. Hloušek popsal roli českého kontingentu operujícího na hranici v počtu 40 mužů.
Účastník mise v Maďarsku plk. Miroslav Tóth mluvil o obdobné pomoci české policejní jednotky v Maďarsku. Skupina byla vyslána v rámci dohody V4 s cílem ochrany hranice. Jejím úkolem bylo střežit cca 15 km pásmo s využitím hlídek v terénu, kontroly dopravních tepen i prováděním namátkových kontrol. Plk. Tóth se věnoval otázkám platné legislativy, skladbě migrační vlny i konkrétním zkušenostem ze záchytů. Převaděči získávali nemalé finanční částky za zprostředkování přesunu včetně padělaných dokladů. Ty se ve větší míře objevily zejména po výzvě německé kancléřky k neomezenému přijímání občanů Sýrie. V závěru se vyjádřil k situaci po uzavření balkánské trasy s tím, že problém se pouze přesunul do jiných částí Evropy a zesílil v oblasti Itálie a Španělska. V diskusi se účastníci zabývali otázkami úrovně technického vybavení užívaného při ochraně hranic.
Ing. Radek Miškařík z Úseku integrovaného záchranného systému shrnul vývoj systému na našem území. Systém založený v 90. letech zaznamenal důležitý milník v období povodní na Moravě v roce 1997. Tehdy byly zaznamenány nedostatky a rezervy na mnoha úrovních. Autor pokračoval výčtem taktických a prověřovacích cvičení, popsal například simulaci srážky vlaků, autobusů, rozsáhlého výpadku proudu, případně simulaci zásahu v případě vzniku vysoce nakažlivé nákazy apod. Popsal kurzy pro velitele složek IZS, spolupráci s armádními složkami i výcvik v centru simulačních a trenažérových technologií. Závěrem se zmínil také o materiálně technickém vybavení, informačním systému (Národní informační systém), práci laboratoří, profesionálních hasičů apod.
Plk. v. z. Ing. Roman Kopřiva vystoupil s příspěvkem Strategie Aliance – možné třecí plochy v budoucnosti. Zmínil roli diplomacie, ekonomiky i vojenské síly. Objasnil postoje jednotlivých zemí v Alianci, postoje států EU vůči Rusku i vzájemné vztahy mezi NATO a EU. V Alianci není jednoznačná shoda a existují různé proudy. Postoje vůči Rusku se liší od pragmatického až ke konfrontačnímu (Pobaltí), a to na základě nedávných zkušeností. Vztahy mezi Aliancí a Ruskem jsou na bodu mrazu a není předpoklad návratu na původní pozici. Otázkou je pozice Turecka z hlediska geografie i spolehlivosti. K podstatným bodům patří dodržení článku 5 Smlouvy, stanovení hrozeb, definice úkolů, spolupráce s civilními organizacemi a posílení jednotek VJTF, tj. jednotek velmi rychlé reakce. Zazněla úvaha o návratu ke geopolitice, přijetí či nepřijetí dalších států a možnostech ohrožení.
V dalším bloku promluvil Prezident světové asociace modrých baretů (AISP – SPIA) z Francie Laurent Attar Bayour. Zaměřil se na francouzské zkušenosti s terorismem s tím, že Francie čelí útokům již několik desetiletí. Dnes přichází nová vlna se specifiky, které vyžadují odpovídající reakci. Prezident hovořil o připravenosti země a schopnosti okamžitého zásahu. Důležité strategické body jsou pod kontrolou ozbrojených jednotek vybavených municí. Ty mají právo reagovat a zahájit palbu v případě ohrožení. Válka je vedena také v oblasti informací, vojenská oddělení shromažďují zásadní informace, existují různé sekce shromažďování informací v čele s ředitelstvím vojenských informací. Zásadní je spolupráce s mezinárodními agenturami k vyhodnocování informací ze zahraničí, stejně jako role politiků a jejich zájem zabývat se situací a snažit se o řešení. Odsouzení zasluhují země, které terorismus přímo podporují (Saúdská Arábie). Závěrem zmínil oběti teroristických útoků s tím, že ve Francii existuje speciální rozpočet využívající procenta pojistného pro oběti terorismu.
Na slova Prezidenta světové asociace modrých baretů navázal plk. v. v. Riszard Wozniak z Polské republiky. Poděkoval organizátorům konference, jmenovitě prezidentovi české sekce Karlu Černochovi za přípravu i organizaci konference i jednotlivým účastníkům za spolupráci. Podobně jako předchůdce se věnoval otázkám migrace, poukázal na vznik islamistických center a varoval před šířením problému do dalších zemí. Podstatná je výměna informací a spolupráce zemí s cílem zabránit vyhrocení problému. Zhodnotil některé příspěvky a pochvalně se vyjádřil k českému Integrovanému záchrannému systému, který v polských podmínkách nedosahuje popsané úrovně. Zmínil konkrétní příklady polských zkušeností v krizových situacích. Zásadním východiskem je pořádání setkání tohoto typu, výměna informací, zkušeností a přenos zkušeností veteránů bojujících v rámci misí směrem k veřejnosti i do politické sféry.
Politický blok zahájil ministr obrany Slovenské republiky Mgr. Lubomír Galko (Sloboda a solidarita). Příčina nevalného stavu bezpečnostních složek je v „podvýživených“ rezortech a neefektivním nakládání s rozpočty. Důležitá je informovanost, veřejná kontrola a zodpovědný přístup, který může obnovit důvěru veřejnosti k ozbrojeným složkám. Kromě konkrétních postřehů z domácího prostředí se vyjádřil i k mezinárodní situaci. Současný stav EU není důvodem k vystoupení, ale k reformě. Pozornost věnoval konfliktu na Ukrajině, Islámskému státu a migrační krizi. Položil důraz na respektování zákona a mezinárodní závazky. Představil návrhy své strany spočívající v důsledné kontrole hranic EU, zřízení táborů pro uprchlíky vně hranice a spolupráci na stabilizaci Iráku, Sýrie a Libye. Další návrhy se týkaly postupného zvyšování výdajů na obranu s cílem dosažení 2 % HDP.
Václav Klaus ml. za ODS mluvil o situaci v České republice, smyslu a poslání naší armády. Skutečnost, že prestiž armády v očích veřejnosti utrpěla, nepokládá pro její vývoj za zásadní tolik jako představy o poklidném prostředí v pacifistické Unii, kde již nehrozí žádné nebezpečí. Hlavní rolí armády je ochrana existence a celistvosti státu. Lidé musí především sami chtít hájit svoji suverenitu a nezávislost. Historie mnohokrát ukázala, že spoléhat se na spojence je mylné stejně jako věřit v trvalé mírové uspořádání. Největší nebezpečí dnes v ČR nehrozí od jiných zemí či ideologií, ale tkví ve slabém odhodlání přihlásit se k národní sounáležitosti a bojovat za svobodu. Nejde jen o statečnost se zbraní, důležitá je také statečnost nazvat věci jaké skutečně jsou.
Za stranu Realistů vystoupil ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kandidát na funkci prezidenta ČR Jiří Hynek. Připomněl prvorepublikový zákon č. 131/1936 Sb. o obraně státu, jehož účelem bylo čelit vojenskému ohrožení republiky ze strany hitlerovského Německa. Citoval z projevu ministra obrany Františka Machníka z roku 1936, který zhodnotil jako nadčasový. Znalost historie je nezbytná proto, abychom viděli do budoucna. Důležitá není jen připravenost, ale také schopnost vidět situaci reálně, nazývat věci pravými jmény. EU má význam jen jako spolek suverénních států, které spolupracují a čelí společným rizikům. Připomněl slavné výročí bitvy u Vídně v roce 1683, kdy spojenecká evropská vojska odrazila útok Osmanské říše s následkem ukončení turecké expanze do Evropy. Cílem není vyrábět euroobčany, ale posilovat národní hrdost a spolupráci. Česká republika má nač navázat, je to země, v níž bojovali a nasazovali život tisíce bezejmenných hrdinů. Příkladem může být švýcarský systém obrany, je to země s povinným vojenským výcvikem a odhodláním k obraně. Následující diskuse se týkala zákona o omezení držení zbraní a dalších kontroverzních opatření.
Poslanec PČR za stranu ANO 2011 Bohuslav Chalupa komentoval aktuální situaci s tím, že migrační krize není krizí humanitární, ale bezpečností. Ti, kteří se mají starat o bezpečnost svých občanů, tyto otázky zanedbávají. Podobně i konflikt na Ukrajině je pouze důsledkem toho, co EU vyprovokovala a co dopadá na obyčejné občany. Je třeba přiznat, že svět nebude fungovat podle našich představ a nelze tyto představy vnucovat jiným. Příklad Mnichovské dohody zmíněné J. Hynkem má sloužit k poučení z minulosti a spoléhání na vlastní síly. Co se týče ochrany hranic, existuje metodika, které je možné se přidržet, naše republika má nač navázat a na čem stavět. Nelze spoléhat na nedostatečné síly EU, která během migrační krize nedokázala pružně reagovat. Hovořil dále o konkrétních návrzích v oblasti bezpečnosti, návrhu zákona o branných spolcích, zavedení branné výchovy ve školách apod. V mezinárodní sféře je důležitá spolupráce v rámci V4, která tvoří určitou protiváhu. V závěrečné diskusi vystoupil zástupce sdružení Lex – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní a další účastníci konference.
Celkově konference k bezpečnosti ukázala trvale, rok co rok, zvyšující se odbornou kvalitu díky odborným příspěvkům, propojeným, navazujícím tématům, úrovní a erudicí přednášejících, vystupujících, účastníků z vysokých vládních, státních, armádních i jiných složek a služeb, kteří mají hlavně praxi a nehovoří jen akademicky. Konference získala vysoký mezinárodní standard díky účasti zástupců ze 13 zemí, kteří zastávali či zastávají vysoké posty např. v diplomacii ještě i dnes.
Jmenovitě např. Korea, Francie, Litva, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko, Ukrajina, Polsko, Slovensko a z dalších zemí.
Poděkování patří všem účastníkům, přednášejícím, diskutujícím, těm, kteří zabezpečovali její hladký průběh v souladu s harmonogramem, který byl opět na minutu dodržen.
Mgr. Iveta Kubová