Mezinárodní konference na téma „Sametová revoluce“ v rámci 11. výročního setkání členů asociací válečných veteránů regionu střední a východní Evropy
V pátek 6. září 2019 pořádala organizace Československý legionář-SPIA Czech ve spolupráci s Komunitním centrem pro válečné veterány, které je součástí VN Brno, další konferenci k bezpečnosti v rámci setkání válečných veteránů, příslušníků jednotek OSN, modrých baretů.
Konference se tentokrát konala v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a záštitu nad akcí převzalo Ministerstvo obrany České republiky.
Účastníky přivítal a konferencí průběžně provázel plk. v. z. Ing. Roman Kopřiva. V úvodu poděkoval řediteli Hvězdárny a planetária Brno Mgr. Jiřímu Duškovi Ph.D. za pomoc a spolupráci během přípravy konference. Ředitel pozdravil účastníky konference v krátké úvaze o významu vzájemných kontaktů, setkání a diskusí v současném polarizovaném světě, který prochází rychlými proměnami.
Dopolední blok zahájil Laurent Attar Bayour – prezident AISP – SPIA – Světové asociace modrých baretů z Francie. Prezident popsal řadu probíhajících programů, například program chráněných přírodních oblastí, program sportu a zdraví na podporu míru, program věnovaný mladé generaci, nazvaný mezinárodní mírotvorný program nebo mezinárodní akademii míru, která se věnuje školení diplomatů a řešení konfliktů. Všechny tyto činnosti posilují a rozvíjejí duch SPIA.
Za VHÚ vystoupil kpt. Pavel Stehlík, který přiblížil aktivity VHU v podobě projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací. Kpt. Stehlík objasnil hlavní aspekty výzkumu tzv. orální historie, která se věnuje novodobým válečným veteránům a zaměřuje se na prožitky vojáků na misích. Konkrétní vědecko-výzkumný úkol byl zadán ze strany MO ČR s cílem zachytit co nejvěrněji probíhající události v obavě z jejich ztráty či zapomnění. Hlavní výstupy spočívají v činnosti publikační /sociální sítě, časopisy, knihy/ muzejní /Armádní muzeum Žižkov/, výstavní aj. Důležitou součástí je vzdělávání mládeže zejména prostřednictvím úspěšného edukativního projektu Operace Historikon, který je určen pro žáky základních a studenty středních škol. V diskusi vystoupil bývalý poslanec PS PČR Bohuslav Chalupa s otázkami o předávání informací a zkušeností nejmladší generaci, a to nejen prostřednictvím výstav, přednášek či exkurzí, ale také s pomocí veřejnoprávních médií, které by měly podporovat uvedené aktivity. Do diskuse přispěla rovněž brig. gen. Lenka Šmerdová s vyjádřením uznání a poděkování pracovníkům VHÚ.
S příspěvkem „Negativní události v misích a jejich vliv na tradice a vnímání veteránů ve společnosti“ vystoupil historik, spisovatel, plk. gšt. Eduard Stehlík. Na předchozí prezentaci navázal návratem do historie s důrazem na kladné hodnoty respektované našimi předky. Tyto hodnoty, které se zrodily z krvavého válečného konfliktu, spočívaly v lásce k vlasti a schopnosti položit za ni i vlastní život. Počínaje rokem 1948 byly dějiny soustavně odlidňovány a měnily se v pouhé změti čísel. Příběhy byly vymazávány z naší paměti, aniž by mohly ovlivnit nastupující generaci. Veřejné mínění, které nebylo vůči armádě vstřícné, se ve vztahu k ní měnilo velmi obtížně. K určitému posunu došlo v souvislosti s tragickými událostmi na misích. Plk. Stehlík zmínil zřízení elektronické databáze Ministerstva obrany „inmemoriam.cz“. Zde najdeme jména a tváře těch, kteří v rámci služby vlasti položili život. Jejich oběti přispěly k obnovení úcty a respektu vůči všem, kteří nezištně nasazují život za uchování míru ve světě. V diskusi vystoupil plk. Pavel Marko /Slovenská republika/ s kritickým příspěvkem k deformacím a různým interpretacím historických událostí v současnosti. Takovým tendencím je třeba se bránit i pomocí výše uvedených projektů. Slovenská republika zatím není tak aktivní jako její čeští sousedé ve VHÚ a jinde.
V rámci II. bloku pokračoval předseda spolku Československý legionář Ing. Karel Černoch, prezident AISP – SPIA pro Českou republiku s příspěvkem „Trendy a možnosti veteránského hnutí“. V krátkém historickém přehledu připomněl nejstarší československé mise včetně vůbec první Československé vojenské mise v Bolívii v letech 1934 – 1935 během jejího konfliktu s Paraguayí. Vedle obětí položených našimi vojáky v období 2. světové války zmínil účast našich vojáků v rámci poválečných operací /např. Československá vojenská mise v Koreji 1950 – 1953/ i v rámci novodobých misí po roce 1989, k jakým patřila např. Pouštní bouře /Kuvajt/, UNPROFOR /země bývalé Jugoslávie/, IFOR, SFOR, SFOR II /Bosna a Hercegovina, Chorvatsko/, KFOR /Kosovo/ a mnoha dalších. Závěrem se vyjádřil současné situaci ve společnosti s důrazem na naše vlastní historické tradice a zkušenosti. Viditelná rozpolcenost, rozdělení společnosti na tábory a poukazování na rozdíly dlouhodobě dominují našemu veřejnému životu. Východiskem by měla být hluboká, otevřená diskuse s důrazem na to, co nás spojuje. Takové trendy můžeme vidět i ve veteránském hnutí, kde panují nejednota, roztříštěnost a individuální zájmy. Příkladem spolupráce bylo slavnostní podepsání zakládacích listin Asociace spolků válečných veteránů v srpnu letošního roku. Statutární zástupci 7 spolků tak potvrdili vůli ke spolupráci v rámci širší skupiny. Výsledkem takové spolupráce může být větší uznání ze strany veřejnosti i politické reprezentace.
Na téma „Jaké jsou možnosti veteránů na trhu práce“ promluvila Mgr. Ivana Ondráková z krajského úřadu práce Brno. Popsala spolupráci Úřadu práce s MO ČR, která byla stvrzena „Memorandem o spolupráci při zajišťování podpory zaměstnávání uchazečů o zaměstnání v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti zvyšující konkurenceschopnost válečných veteránů na trhu práce s využíváním poradenských programů.“ Zmínila tzv. „Poradenské dny“, které probíhají v rámci celé republiky s cílem pomoci veteránům s orientací na trhu práce. Toto poradenství může být individuální, skupinové, patří sem také rekvalifikační kurzy, podpora v oblasti finanční gramotnosti, pracovně právní gramotnosti, poradenství v oblasti podnikání. Mgr. Ondráková seznámila účastníky konference s významem metodické karty “váleční veteráni – vojáci z povolání” podle které postupují zaměstnanci Úřadu práce v případě evidence veterána. Veteráni se uplatňují v oblasti dopravy, letectví, bezpečnostních služeb, informačních technologií a mnoha dalších. V diskusi vystoupili zástupci slovenské strany s vlastními zkušenostmi /plk. Pavel Marko/ a zástupce Diecézní charity Brno Ing. Mgr. Oldřich Haičman a příklady péče o válečné veterány.
Poslední vystoupení patřilo doc. Ing. Josefu Procházkovi PhD. řediteli Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií UO Brno s prezentací „Ozbrojené síly ČR po roce 1989“. Česká republika je dnes na 32. místě v indexu tzv. GlobalFirepower /GFP/. Index poskytuje jedinečné analytické zobrazení dat o 137 moderních vojenských mocnostech. Současné pozici předcházel mnohaletý vývoj zahájený obdobím demokratizace a integrace /vstup do NATO/. Masová armáda, povinná vojenská služba a obrovská materiální základna přinášela v roce 1989 velké břemeno pro ekonomiku. Důležitý vliv měly dokumenty „Koncepce výstavby AČR 1993 – 1996“ a „Koncepce výstavby obrany 1999“. K dalšímu posunu přispěly reformy v letech 2000 – 2006, které vedly k plné profesionalizaci. Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální a branná povinnost může být vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu. Etapa, ve které se válečný konflikt jevil jako nepravděpodobný, vedla k omezení záloh, zásob materiálu a snížení počtu vojáků. V dalších letech docházelo také k posílení účasti českých vojáků v zahraničních misích. Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, kde je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. Sílící soupeření mezi velmocemi vede k diskusím o zvýšení výdajů na obranu dle doporučení NATO na 2 % HDP. V diskusi vystoupil bývalý poslanec PS PČR Bohuslav Chalupa, který poukázal na nedostatky v podobě podfinancování ozbrojených sil.
Během polední pauzy vystoupil dětský folklorní soubor JARABÁČEK, který je tradiční součástí programu každého mezinárodního setkání.
V odpoledním bloku se představili zástupci různých profesí působící současně v rámci našeho veřejného života. S první prezentací o současných hrozbách a jejich dopadu na ČR vystoupil PaeDr. Ivo Vašíček, zastupitel za Piráty v zastupitelstvu Jihomoravského kraje. Pomocí názorného videa okomentoval vývoj vojenských výdajů 15 největších zemí na světě od roku 1914 do roku 2018. Narůstající výdaje ve vybraných letech počítané v amerických dolarech bez úpravy o inflaci vykazují podle uvedené statistiky jednoznačné souvislosti s následujícími válečnými konflikty. Autor v prezentaci upozornil na narůstající vojenské výdaje Číny v posledních letech a vzrůstající napětí v oblasti Jihočínského moře. Důvodem čínských aktivit může být situace týkající se nedostatečných zdrojů a tlak na spotřebu surovin. Dalším oblastí potenciálního konfliktu může být podceňovaná hrozba prolnutí tureckých zájmů se zájmy Islámského státu a turecké nároky na ostrovy v řeckém moři zvyšující napětí v této lokalitě. Naopak Rusko autor s ohledem na jeho vojenské výdaje i současné ekonomické problémy za hrozbu nepovažuje. V diskusi vystoupil bývalý poslanec PS PČR Bohuslav Chalupa se zpochybněním názoru o expanzívní politice Číny dnes i v historii.
V dalším příspěvku se představil český sociolog PhDr. Petr Hampl PhD s tématem Rozpolcená společnost. S využitím sociologického hlediska popsal současné prohlubující se názorové rozdělení společnosti. Toto rozdělení má ale i čistě bezpečnostní dimenzi, můžeme ji popsat jako rozdělení mezi odhodláním bránit se a kapitulantstvím. Ze současného sporu o společenské hodnoty mimo jiné plyne, že pokud převládne společenská atmosféra směřující ke kapitulaci, uzavírají se různé smyčky příčin a následků. Pokud se nechceme bránit, nebudujeme obranu a nejsme schopni se bránit. Je zřejmé, že pokud se nechceme bránit, přitahujeme agresory. Mentalita kapitulace posiluje a ještě víc přitahuje agresory. Rozhodnutí kapitulovat obsahuje řadu mechanismů, z nichž každý je možné popsat jako samostatný jev. Lze sem zařadit odbourávání maskulinity, výchova k možné porážce /tzv. historická vina/, trvalá poraženecká propaganda, změna struktur v zájmu porážky, eliminace těch, kteří trvají na obraně. Tyto prvky v menší či větší míře dnes fungují ve všech evropských zemích. Absence diskuse a řešení podporuje spíše radikalizaci obyvatel. Kruh příčin a následků je možné rozetnout podporou dílčích mechanismů s tím, že žádný problém nebude uspokojivě vyřešen bez zásahů do dalších oblastí.
Posledním řečníkem odpoledního bloku byl David Bohbot, bezpečnostní expert, odborník a instruktor různých bojových umění, např. Krav Maga, boje s nožem nebo praktické střelby. Držitel titulu magisterského studia MBA v oblasti bezpečnosti a krizového managementu z Evropského institutu prošel špičkovými bezpečnostními a protiteroristickými kurzy v Izraeli i v zahraničí. Působí mimo jiné jako konzultant izraelské Akademie proti terorismu, která školí všechny elitní jednotky izraelské armády a speciální jednotky z celého světa. Je aktivní v židovské komunitě v Praze, má rabínský titul a trvale pracuje na zlepšení obrazu Izraele a židovského obyvatelstva v České republice. V příspěvku „Dopad válek na Blízkém Východě na bezpečností situaci v Evropě a ČR“ se soustředil na konkrétní rizika rozpínání islámu, vzestupu radikálního islámu a bezpečnostního dopadu na naše území. Upozornil na rizika masové nelegální migrace v obavě ze ztráty evropské identity a charakteru. Spíše než investice do drahé a složité techniky považuje za podstatné posilování a zdokonalování armády a policie. ČR by se v současné situaci měla soustředit na obranu vlastních hranic a území, měla by více spoléhat na vlastní zdroje a armádu než být závislá a spoléhat na cizí pomoc.
Děkujeme všem účastníkům, zvláště pak vystupujícím, těm, kteří se nebáli otevřené demokratické diskuse a připojit své názory. Pro ilustraci jen jedna z tisíců fotografií stovek účastníků.
