Listopad pro nás není jen o jednom dni. Celý rok to není o jednom dni. Vzpomínka na veterány a práce v komunitě je celoroční. Je dobře, že se do podvědomí postupně tento svátek dostal i mezi veřejnost, že to není o huse nebo svatomartinském víně. Trvalo nám to desítky let! Nejen nám samozřejmě, ale určitě to nebylo ze dne na den! Sice je dění kolem 11. 11. nejvýznamnější, co do konání akcí, viz naše Šelepka v Brně, samozřejmě Praha, ta se ale umí chválit (někdy jen) sama, probouzí se i další místa. Je to den, kdy můžeme v nejbližší neděli tomuto datu, vzpomínkovou neděli, uctít památku všech obětí válek, násilí, nejen lidí, ale i zvířat, která museli sloužit také na frontách, obětí nesmyslného násilí. V tento den můžeme vzpomenout najednou na všechny, sejít se. Vzpomínku, větší, menší, na tom nezáleží, drobnou vzpomínku lze věnovat i v další dny. Pro nás je to období cca měsíce, začínáme na konci října, končíme vyklizením na Šelepce vždy do poloviny prosince, kde musíme oddělat vlčí máky, které zde jsou zapíchnuty. Navštěvujeme i jiná místa a je jich hodně, kde narazíte na pomníky obětí následků zlé vůle lidského pokolení. Třeba Brno, hřbitov v Židenicích, Orlová, kdy ani po 1. sv.v. nebyl klid, další místa …
NEZAPOMENEME!
